10.1.2025 – JEŠTĚRKY slavily 35 let

(Dazul) Je známo, že s JEŠTĚRKAMA – 1. dívčím oddílem ze Vsetína – jsme zvláště v dobách, kdy jsem vedl LVÍČATA – 4. chlapecký oddíl, jsme měli k sobě velmi blízko. Mimo jiné z toho taky byly minimálně tři lvíčátsko-ještěrskovské svatby – Irča a já (1991) + Bobina a Pípa (1994), shodou okolnosti nyní všichni v ŠESTCE (6.K nebo 6.OS), a Jerry + Kemílek (200?) : -)

Když mne na karu po Jiřího pohřbu, kde Jitmelka prohlásila, že bychom se měli scházet i při jiných příležitostech a proto se zorganizuje setkání k 35. výročí JEŠTĚREK, požádala abych sestříhal nějaké staré záběry s JEŠTĚRKAMA, ochotně jsem přislíbil. Procházet více než stovku starých DVD se střediskovými videi a vychytávat sekvence, kde se děvčata z JEŠTĚREK mihnou, je piplačka a přiznám se, že jsem to po asi deseti-patnácti večerech vzdal. Ale i tak jsem vysosal relativně dost záběrů z let 1991 až cca 2000. Zbytek (z let cca 2018-2024) dodala Jitmelka. Z některých ještěrkovských období se mi bohužel nepodařilo stáhnout z Rajčete videa, kde je děvčata archivovala, protože se nepodařilo sehnat nikoho s patřičným oprávněním : -( Tak se to třeba podaří na to 40. výročí : -)

Ale i tak byly ty večery a pár víkendů práce na „videu pro JEŠTĚRKY“ plodně stráveny – osvěžil jsem si zapomenuté události, poopravil chybně uložené vzpomínky a naučil Pajtáša zpívat na mikrofon, když jsme nahrávali „pozdravnou píseň“ : -)
U písničky JEŠTĚRKY MILÉ napsal první verzi textu Michálek a u té KDYBYCH JÁ BYL JEŠTĚRKOU Pajtáš. Já pak řešil jen ty nepodstatné drobnosti typu jak text napasovat na melodii, jak hudbu nahrát, jak to nazpívat, namixovat, co na to nastříhat za video atd.

Protože s Michálkem i Pajtášem děláme na „knize“ PŘÍBĚH SKAUTINGU NA VALAŠSKU, vycítili jsme příležitost zaznamenat zajímavé historky i historické souvislosti, a pod záminkou natáčení a fotografování, se vloudili na tuto výlučně dámskou párty JEŠTĚREK. Jen Pajtáše, který ulehl, dnes zaskočí v roli fotografa Hanýsek, který taky už leccos pamatuje : -)

Před SKAUTSKÝM DOMEM se potkávám s Michálkem, který nese kameru a společně uznale obdivujeme vítací plakát vedle branky. Než bude akce zahájena, snažíme se najít ve skladu znak JEŠTĚREK, který dlouhá léta visíval, spolu se znaky ostatních oddílů, ve velké klubovně. Znak sice nenacházíme, ale zato získávám solidní přehled o obsahu asi třiceti banánových beden, z nichž byly asi čtyři i správně popsány.

Prvně jsem se taky podíval na velmi hezky a vkusně zrekonstruovanou půdu, kterou ještě pamatuji plnou uskladněných dokumentů, které tam zůstaly po svazácích – nacházeli jsme tam v roce 1990 průkazky SSM i PO od našich kamarádů : -)

A tak jsme se dozvěděli, že například první Miss Ještěrka (Dynčák) byl Pípa, nebo jak JEŠTĚRKY přišly ke svému názvu, kterak Smíšek přišla na táboře k otřesu mozku, jak si Jerry způsobila sekerou jizvu kterou si na jejich silonkách pletou lidi s očkem, jak oddíl na táboře 1997 spláchla povodeň, … Prostě vlna dávno zapomenutých minipříběhů, které formovaly jejich dětství a zrání napříč oddílovými generacemi.

Něco se nám asi podařilo natočit (a jistě bude za čas tento zápis doplněn krátkým video sestřihem z dnešního dění), někde jsme kameru raději nezapínali : -)

Nevím, zda to je náhoda nebo ne, ale nejsilněji je v dnešní třicetihlavé účasti 35. výročí JEŠTĚREK zastoupena generace (pro mne jako neobjektivního pozorovatele zvenčí) ze „zlaté éry“ 1. dívčího oddílu.

Líbí se mi, jak Jitmelka krátce komentuje každý z táborů, který oddíl uskutečnil, řene kde se konal, kdo jej vedl, jaký dostal název a ptá se, kdo z přítomných se jej účastnil. U těch prvních minimálně 20 se vždy 4-10 rukou zvedá. Každá z účastnic pak může přispět krátkou historkou z toho tábora. To by člověk neřekl, jaké věci se po těch letech dozví : -)

Zvuk na poctivě připraveném klipu a videodokumentu je, přes silnější reproduktor, pro který Hanýsek operativně skočil domů, mizerný – evidentně jede z notebooku jen jedna zvuková stopa (pracně jsem mixoval stereo hlasy při zpěvu a nástrojích), takže se moc stydím. Neměl jsem to podcenit a měl přinesený vyzkoušet reprák naplno při videoklipu : -( Jako satisfakci dávám všechny videa a sestřihy níže – doporučuji pouštět na připojených stereo reproduktorech nebo do sluchátek : -)

Irča předává přítomným vůdkyním dáreček – každé lapač snů s vypletenou ještěrkou, se kterým se doma několik nocí hrála.

Typicky „ještěrkovská“ situace nastává, když jsou zapáleny na dortu s oddílovým znakem JEŠTĚREK a čísly-svíčkami „35“ jakési prskající rachejtle a do toho kterási dáma začíná zpívat „Červená se line záře …“ a ostatní se postupně přidávají : -)

Bylo moc milé po letech potkat stále sympatické cérky z JEŠTĚREK, říkám si, když ujíždím vyzvednou děcka od babičky. Irča ještě zůstává a já doufám, že nezapomene přivézt bednu oddílových kronik a starých ještěrkovských časopisů ŠTĚK, které hodlám naskenovat, abychom mohli vytahovat informace z „bílých míst“ historie 1. dívčího oddílu JEŠTĚRKY pro PŘÍBĚH SKAUTINGU NA VALAŠSKU.

Přeji JEŠTĚRKÁM, aby se jim vyvedla i zítřejší část „oslav“ na Kusalínu!

JEŠTĚRKY – 35 let – vinšovací hudební videostestřih (5:25):

JEŠTĚRKY – HOVORY S PAJTÁŠEM (34:09):

JEŠTĚRKY – dohledané videozáběry 1991-2023 (41:45) :

Michálkův sestřih (31:01) z ODDÍLOFKY je zde :-)