(Dazul) Posílá mi přítel Bobo mail s předmětem „pozdrav z davnych dob“. Je krátký: „Ahoj, pořádám pozůstalost po Foglarovi a něco jsem tam objevil.“ K mailu jsou přiloženy dvě fotky.
Nedočkavě je otvírám a …. Oddílový znak mého mateřského odílu (tehdy TOM Lvíčata, dnes 4.chlapecký Lvíčata) v záhlaví stránky dominuje u barevně vyvedeného nadpisu „JESTŘÁBOVI K NAROZENINÁM“. Text psaný úhledným „strojnickým“ písmem, tak jak nás to na průmyslovce drilovali. Ale ručně psané strojnické písmo může mít svůj „rukopis“. A z něj bezpečně poznávám, že tohle psal Míla, můj parťák při vedení oddílu.
6.7.1987 slavil Jestřáb – Jaroslav Foglar osmdesáté narozeniny. Ale „stránka s poděkováním“ je označena datem 7.6.1987. Buďto se tehdy Míla spletl a nebo stránku skutečně tento den psal. Vím o ní jen z doslechu, protože jsem v té době „kroutil“ druhou půli dvouleté vojny.
Míla mne potěšil, když poděkování Jetřábovi uvedl textem jedné z mých prvních písniček: „Vybájili jsme si svůj svět ….“. (na nahrávce, která vznikla na vsetínském skautském středisku až deset let po vzniku poděkování Jestřábovi (květen 1997) se podílel nynější dvojnásobný držitel Anděla Kwak, paní soudkyně Fantík, …. :-) ).
Na obě „lvíčátské“ strany použil Míla fotky z tábora „Expedice statečných“ 1985, kdy jsme s oddílem putovali po proudu Vltavy. V jižních Čechách poblíž Větřní u Českého Krumlova koneckonců Jaroslav Foglar se svým oddílem tábořil.Tehdá jsme puťák končili v Lipnici nad Sázavou, kde měl stálý tábor náš sesterský oddíl TOM Lišáci. Samozřejmě jsme putovali i kolem místa, kde stál v roce 1912 úplně první tábor českých junáků.
Míla v roce 1987 už studoval VŠ v Brně a dostal se tak do kontaktu s lidmi, kteří se kolem Jaroslava Foglara pohybovali. Od nich věděl, že se Ještřábovi chystá k významnému životnímu jubileu malé překvapení v podobě jakési „kroniky“ s poděkováním. Z toho, co si matně pamatuju z Mílova vyprávění, měl každý, kdo se chtěl na takové „kronice“ podílet, dodat jeden oboustranný list. Z nich se měla svázat kniha (nebo knihy?) a to měl být originální dárek, který Jaroslava Foglara zaručeně potěší. Zdá se, že dárek splnil svůj účel.
Když jsme byli Jaroslava Foglara navštívit (6.5.1983) počínali jsme si trochu konspirativně. Tehdejší vůdce oddílu Lešek nám zakázal se návštěvou u Jestřába příliš chlubit. Ale o rok později už se Foglarovo jméno mohlo skloňovat veřejně i na rozličných školeních tehdejšího ČSTV (československý svaz tělesné výchovy) pod který turisté a jejich turistické oddíly mládeže (TOM) spadaly. Jestřábovi totiž v roce 1984 vydala Česká speleologická společnost komiks MODRÁ ROKLE, který nakreslil Kája Saudek. Tím jsem ostatně později u jakéhosi výslechu na VB argumentoval (musel jsem vysvětlovat naše oddílové náborové letáčky kde bylo napsáno „Máš rád knihy Jaroslava Foglara a Miloše Zapletala?“).
Bobo mne svým „pozdravem z dávných dob“ úplně moc potěšil :-)
Úžasné.