(Klíště) Na tábor jsem měla jet i s Káťou na týden.Bohužel,ale Káťa onemocněla a plány se změnily.Naštěstí mám skvělého muže, který si vzal v pátek volno a já mohla vyrazit na návštěvní den. Obvolávám lidi z Kačici jestli někdo jede a Miris hlásí,že mě bude čekat v Hranicích. Paráda. Tak jen 3 hodiny cesty vlakem.
Nakonec jedu 3 hodiny jen do Brna, blesk uhodil do čehosi co dráhy potřebují k pohybu vlaku a stojíme. Děs.
Mám volno, beru to s humorem a Mirisovi volám, že nestíhám. Konečně se potkáváme v Hranicích, uděláme nákup a hurá na tábor. Přijíždíme už večer.
Ubytujem se v tee-pee a bohužel bez sauny povídáme v kuchyni. Je krásný večer, měsíc i hvězdy svítí tak jasně, až mě mrazí a pociťuju příval radosti, že můžu něco takového prožívat.
Povídáme dlouho do rána,ale i tak si nenechám ujít budíček a rozcvičku. Pod záminkou kamery naženu dvě holky na vanaře. Luky s Pájou se přidávají. Žeprej když to bude v televizi :-)
Den probíhá uvolněnou morálkou, rodiče si vyzvedávají děti, prochází se po táboře, hraje se na kytaru, povídá, pojídají buchty, kterých bylo jako každý rok hodně. K večeru sedáme do auta a jedeme na výlet,. Po návratu se rozdělává oheň na saunu, jupíí.
Do sauny jdu jen já a Kája. Bylo to super, skoro po dvou letech v sauně. Na tu jedinečnou atmosféru a příjemné nahřívání u ohně se nezapomíná…. Doufám,že u toho ohně budu jednou stát i s Kačkou.
Poslední noc se musíme s tábor nějak rozloučit a tak vyvádíme pár lumpáren, které doufáme, ostatní ocenili :-)
Ráno mě budí hlídka, ať jdu,že už budou budit. Chtěla jsem si překvapení táborníku z toho, co se jim to přes noc stalo, natočit.
Snídáme, balíme, posedáváme, obědváme a jedeme. Mira mě vysazuje v Hranicích, kde stíháme ještě kafé, protože vlak sme nestihli :-)
Cestou domů si pouštím záběry z tábora a moc ráda bych příští rok jela na dýl. Vysedám z vlaku a vítá mě rozesmátá tvář Kačky …..
Chtěla bych ještě poděkovat všem těm , co pro mě a Kačku stavili speciální stan. Jste zlatí.