(Dazul) Píšu sám za sebe a úmyslně volím pro dnešní psaní o dotacích a dalších podobných „zdrojích“ název „PROŽÍRACÍ A NEPROŽÍRACÍ …“ A to přesto, že leckoho z ŠESTKY tento výraz irituje. Ale já patřím do černobílé sociální bubliny, kde mají trochu politicky nekorektní slova PROŽRAT a NEPROŽRAT, jasný význam a nevyprázdněný obsah. Asi mi to i lichotí, pokud jsem v tomto směru označen za někoho, kdo se nedokáže v této oblasti dostatečně přizpůsobit a dávno mu ujel vlak. Netrápí mne to, navzdory tomu jsem zatím dokázal nezemřít hlady a zachovat si vůči sobě důstojnost : -) Takže proto : -)
Předně ihned v úvodu přiznám, že nejsem příznivcem dotací, grantů, podpor, pobídek, pseudomandatorních nákladů, … a pseudodarů. Být to jenom na mně, předělal bych všechny zákony téhle země a celé EU tak, aby bylo možno dotační tituly zrušit. Neslibuji si od toho, že by se přestalo v této oblasti plýtvat či rozkrádat, ale jsem přesvědčený, že čím méně by se toho rozdělovalo vyvoleným a ještě vyvolenějším, tím méně by bylo prostoru pro bohapusté prožírání, zneužívání a ukrádání. Domnívám se, že by se tak ze společného balíku ušetřilo. Myslím si, že nelze 100% vypracovat zadání, které by bylo objektivní a dokázalo eliminovat pokusy, jak obejít pravidla. Také tím, že jsou dotace „přidělovány“, nelze 100% zamezit tomu, aby zafungoval „lidský faktor“ a pravidla se v mnoha případech ohnula, obešla, nesprávně aplikovala, … a penízky se přidělily přátelům, známým, či těm, kteří umí „korumpovat“. V bláhové snaze aby se tak nedělo, se vybuduje armáda úředníků, kteří to vše mají kontrolovat, což ovšem umožní čilou proměnu formálních pravidel a v praxi nezvladatelných vlivů. To vše dotace a jejich aplikování zdražuje a i tyto skryté náklady zase platíme my jako „daňoví poplatníci“. No a proto, že dotace skutečně nemohou být rozdělovány absolutně objektivně, jsou ve svém důsledku demotivující. Zneužitelné dotace = nemravné dotace.
Hned taky dodávám, že jsem za posledních 30 let podepsán pod několika dotačními tituly na straně příjemce (zpravidla jako statutární osoba). Proč, když jsem takovým odpůrcem? Protože se jedná i o můj díl peněz, které jsem za více než 35 let práce odvedl tomuto státu na daních a odvodech. A taky proto (citují památnou větu) „Dazule, když si na ty prachy nesáhneš ty a nepostavíš z toho tu základnu, tak si na to sáhnou Pionýři a jejich pohrobci, kteří se v těch dotacích moc dobře naučili chodit, a prožerou to. Já bych raději tu základnu, která nás přežije.“ Prostě – nevyužíváním dotací bych poskytl „konkurenční výhodu“ neziskovým organizacím působícím ve stejném rybníčku jako já.
Za ty roky vedení oddílů, skautského střediska i pozdějšího nuceného správcování Dětského bezbariérového centra Březiny jsem svým selským rozumem pochopil, že ať se to jmenuje jakkoliv, ať to je zabalenou do sebehezčích zlatoústých slov, opředeno jakýmikoliv paragrafy či vládními nařízeními, nakonec to (zjednodušeně) dešifruji a identifikuji pouze jako jeden nebo druhý „dotační titul“ – PROŽÍRACÍ nebo NEPROŽÍRACÍ.
Jak se od sebe tedy oba „tituly“ liší? Zpravidla je vymezeno široké pole PROŽÍRACÍCH (spotřebních, jednorázových, …) aktivit (kurzů, vzdělávacích činností, koncertů, kulturních aktivit, …) aby bylo možno kreativně kouzlit + je zároveň jasně definován zákaz pořizovat nespotřební a dlouhodbý materiál či vybavení. V praxi to znamená, že například raft, základnu, opravu podlahy v klubovně či katamaran, si z takovéhoto dotačního titulu legálně nepořídíš. Můžeš ale prostředky použít například na cestovné, školné, vstupné, vzdělávací literaturu, mnohdy i občerstvení, …
Raft, který jsme pořídili v roce 2006 z NEPROŽÍRACÍHO titulu (a slouží nám i v době, kdy píšu tyto řádky) – není spotřebním či jednorázovým vybavením. V době, kdy jsme jej pořizovali, stál více než 40 000 Kč (což byla účetní hranice pro odepisování dlouhodobého majetku). Pro mne je ale těch 40 000 Kč strategicky lépe vynaložených než účelově vykázané školení, cestovné, …. po kterém dnes ani pes neštěkne. Pár jedinců si (například za těch zmíněných 40 000 Kč) jednorázově užilo (zajezdilo na čtyřkolkách, odvezlo se hromadně autobusem, využilo služeb profesionálního průvodce, nabaštilo se pizzy, účastnilo se nějaké akce zdarma nebo se slevou, …) a pak většinou (až se vše prožralo) sbalilo kufry a posunulo se dál, kde to pro ně bylo opět výhodné (a opět mohli prožírat, …).
Předpokládám, že z výše uvedených řádků čiší moje náklonost k NEPROŽÍRACÍM zdrojům.
Je tedy logické, že jsem podvědomě hledal v rámci pravidel PROŽÍRACÍCH zdrojů takové možnosti, aby pořízený materiá či vybavení splňoval vypsané podmínky, ale aby jsme jej ve skutečnosti NEPROŽRALI a mohli jsme jej využívat opakovaně.
Vzpomínám si na Rikiho slova „Ale my jako středisko rádi pořádáme třeba Svojsíkovy závody, či další aktivity pro veřejnost. Jako organizátorům, přes které teče účtování akce, nám potom ve vybavení zbude vždycky nějaké lano, stan nebo loď, které nám pak slouží další léta.“ Přijal jsem tuto filozofii a tak například jedna Pálava ve vybavení ŠESTKY byla pořízená pro ObRok 2000 a ještě (po 21 letech) pořád v ŠESTCE slouží : -)
ŠESTKA má za skoro čtvrtstoletí své existence vybavení na širokou škálu činností (horolezectví, ferraty, vodáctví, vysoká i nízká lana, táboření v létě, bivakování v zimě, jachting, kiting, speleologii, …), které by jí mohl závidět nejeden oddíl v téhle zemi. Podařilo se to díky dlouhodobé a cílevědomé NEPROŽÍRACÍ strategii. Spolu s Forest Gumpem si myslím že „je to dobrá strategie“ : -)
Jsem realista a tuším, že se ve střednědobém časovém horizontu pobídek, dotací, grantů, … které křiví trh a znevýhodňují většinu populace, nezbavíme. Zvykli jsme si, i když leckdo tuší, že tohle není cesta dopředu, ale opačným směrem. A tak se alespoň přimlouvám, abychom i ty PROŽÍRACÍ penízky v mezích možných pravidel NEPROŽRALI, zvláště v dobách, kdy máme to štěstí, že se v našich končinách na hlad neumírá.