9.2.2018 – Příjemný večer v DBCB

(Dazul) Oslavy životních jubileí každý pojímá trochu jinak, příjemné ale bývá, když k nim sezve i své blízké a postytne tak příležitost pro společné setkání. A protože náš brašule Fanta vpadl do ŠESTKY tuším v osmi letech a „dotáhl“ to až na post nejvyšší, je i naše společenství nepominutelnou součástí jeho třech křížků. A já si vážím toho, že i mne poctil svým pozváním.

DBCB zvládalo cca padesátku gratulantů z řad příbuzenstva, kamarádů a spolupracovníků úplně v pohodě. Koneckonců jsem naši základnu pro oslavu otestoval prvně (pár měsíců po slavnostním otevření) sám, když jsem zde v relativně podobně větším stylu sezval lid u příležitosti tehdejší „čtyřicítky“. Je příjemné, když mimo brigád zaměřených na údržbu Dětského bezbariérového centra Březiny, můžeme náš areál využít i k aktivitám podobným té dnešní :- )

Lidi ze ŠESTKY bylo možno mezi osazenstvem rozeznat na první pohled a poslech – jednalo se o nejhlučnější a nejživější partu, těžící z „domácího“ prostředí. Kulturní program v podobě připraveného promítání byl v režii Gejitky, jinak též Fantovy starší ségry. Ta si dala taky docela dost práce, aby sehnala do fotoknihy oslavence, širokou škálu fotografií a osobních přání. Paradoxně vzbudil největší ohlas videozáznam z předtančení na Skautském plese před cca 10 roky, kdy Fanta spolu s Tutínem a Muchou tvořili mužskou polovinu hudebníků a tanečníků na hit skupiny ABBA. Mezi přítomnými jsem zaslechl i pochybnost o tom, zda Fantovy časté pracovní zahraniční cesty do Švýcarska a Malajsie opravdu souvisí s montáží či zaškolováním obsluhy strojů, nebo se tam živí jako profesionální tanečník. Po zhlédnutí videa připouštím, že na tom něco být může.

Někteří plánují na podzim měsíční jízdu na motorkách z Kolumbie přes Ekvádor do Peru, my starší se spokojíme s víkendovým zimním záhrabem na Malé Fatře za 14 dnů :- ) Svatosvatě z přítomných přislíbili účast Raďoch a David. Miris asi trochu váhal a Fanta o tom ještě neví, že pojede na Fatru taky : -) 

Jídla a pití, jak už to na takovýchto akcích bývá, bylo víc než mohli přítomní spotřebovat. Když Fanta zoufal, že největší grilované kýty, kterou sehnal, vůbec neubývá, ukrojil jsem si kus. Ale soukal jsem jej do sebe hodně dlouho. Osobně jsem ochutnal tak třetinu z připravené vynikající krmě a cítil jsem se notně přejezen.

Když jsme s Raďochem, coby služebně nejstarší přítomní ŠESTKAŘI, u skleniček moku filosofovali a glosovali dění kolem nás, shodli jsme se oba, při pohledu na Fantovu fotku ze září 1997, že nás tehdy asi napadaly různé situace, ale to, že se společně sejdeme na oslavě jeho třicetin, zcela určitě nenapadlo ani jednoho z nás. „Takový malý sopel to byl …“  uzavřel vzpomínání Raďoch.

Srub vibroval basovou linkou reprodukovaných písní, zábava v plné proudu, příjemná atmosféra, …. Po druhé hodině ranní mne Danka s Mirisem přibírají do auta, abych si zkrátil cestu pod kopec. Vzhledem k tomu, že s Fantou mimo jiných zůstávali i vytrvalci Raďoch, Klíště, Pazzič, Mája …. tuším, že jsem ještě o leccos přišel :-) Fanto, díky!

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *