(Vítek S.) Milí kamarádi. Jste skvělá parta, ke které jsme měli možnost se na letošní ročník přidat. Vyšlo nám úplně všechno. Počasí, voda, zábavy jsme si užili spousta, popili a zazpívali společně při brilantní hře na kytaru Pavla a Milana. A k samotné plavbě. Dunajec je nádherná řeka, kam jsem se po 30 letech opět podíval fascinovaný krásou přírody jako tehdy. Belá tak to byl opravdový adrenalin. Nadšení z této náročné plavby vydrželo až do cíle, i když jsme se 3x cvakli, naráželi na padlé stromy, haluze a brodili se v proudu řeky. Všem nám už bylo kosa, ale smáli jsme se dál. Cácorky si také užili plavbu s druhou partou na Váhu, děkuji moc. Společná neděle na Váhu byla pohoda s pěknými výhledy na Strečno, peřejemi a vodní bitkou, kterou nikdo neprohrál. Všem vám moc díky že jste nás s sebou vzali a někdy zase na viděnou. Vítek, Andrea , Marie a Valentina.
(Dazul) Letos už po devatenácté :-) Možná jsme takto jeli i víckrát, ale těch 19. ročníků je nějakým způsobem prokazatelně zachycených. Tradice má pro nás vysokou hodnotu a stojí nám za to ji dodržovat :-)
Ač může z doprovodných fotografií vyznít, že se na téhle akci bavili hlavně tatínkové při adrenalinově ochuceném splouvání ledově studené Belé, opak je pravdou. A při tom garance nevšedních zážitků byla i letos beze zbytku dodržena pro všech 17 účastníků (8 dospělých a 9 dětí).
Je zbytečné popisovat detaily, takže jen stručně: v pátek přesun do Červeného Kláštora na Slovensko-Polské hranici a seznámení s Vítkem a jeho třemi princeznami (jeli až z Prahy). Ty noci v kempech už nejsou to co bývaly – byly kdy, kdy se bušilo do kytar i za svítání a nikomu to v kempu nevadilo. Ale „jak jsme v té unii“, tak kolem třetí ráno chodí angličani i poláci s požadavkem, aby se už nezpívalo (asi proto, že zpíváme výlučně česky a slovensky). „Jsem věděl proč jsem nehlasoval pro vstup do té unie“.
V sobotu splouváme Dunajec. Užíváme si to – pltě necháváme daleko před námi. Pohodová pohraniční řeka mezi majestátnými skalami okouzlila všechny, kteří ji splouvali prvně. Navzdory předpovědím bylo úžasně slunečno a tak byla plavba pohoda i pro naše dva rafty a jednu baraku.
Místo opakování splutí stejného úseku, jsme se rozhodli pro přesun k Belé a Váhu. Šest dospěláků a skorodospěláků vyrazilo splouvat zamlženou Belou a zbytek splouvat Váh. Sraz byl dohodnut v kempu Borová Sihoť. Splouvání Belé se neslo v mírně adrenalinovém duchu – např. mlha nad vodou bránila výhledu na překážky. Koneckonců – fotky poví více : -) Tomášova hláška dne: „To nedopadne dobře! To nedopadne dobře! To bude bolet! …“
Neděle se nesla v líně pohodovém balení i splouvání Váhu v úseku Vrůtky – Strečno. A taky očekávané vodní bitvy, která skončila jako vždy bez vítěze.
Letošní ročník byl klasicky pohodový, se skvělým počasím a úžasnou partou, která si sedla.
Ještě nesetříhané video a pár fotek:
