24.3.2016 – okresní sněm oldskautů

(Dazul) Na sněmu oldskautů, byť okresním, jsem byl prvně. A tak nemůžu srovnávat a hodnotit, nicméně jsem měl z tohoto přátelského setkání příjemný pocit.

Ale od začátku. Luboš Melichařík – Bam, jako okresní šéf OS, si dal tu práci a zatelefonoval každému, kdo je evidován jako vůdce daného oldskautského klubu v okrese. Volal tedy i mně – s dotazem zda mám čas tehdy a tehdy, ….

Asi druhý den od něj dorazil mail se čtyřstánkovou přílohou, která obsahovala naprosto vyčerpávající informace o místě konání OS sněmu, datu, programu sněmu i mapku jak se do klubovny oldskautů z Hrachovce dostat  (jó – zapoměl jsem napsat, že okresní sněm OS se konal v Hrachovci – velké vesnici, části Valašského Meziříčí),

Po pár dnech dorazil další mail, že termín mnoha lidem nevyhovuje a tak se sněm přesouvá na čtvrtek 24.3.2016 v 17:00. Samozřejmě s prosbou o potvrzení účasti. Protože se akce koná v tak dostupném místě (ve Valmezu pracuju), rád bych se účastnil už proto, abych dal vědět, že „kateřiničtí“ oldskauti existují a pracují  víc neformálně než formálně. Ale účast nepotvrzuju, protože si jsem vědomý, že před pátou může přijít zákazník a bude chtít řešit koupelnu třeba do osmi večer. A my už 21 roků zákazníky zásadně nevyhazujeme :-) Po 17:00 je ale firemní koupelnové studio uzamčeno a já to svištím do Hrachovce. Klubovnu ze zadní strany místního kulturáku nacházím rychle. Přesto se prvně dobývám (ze dvou dveří) do těch méně přístupných a zamčených.

Tak hrachovečtí oldskauti mají svojí vlastní klubovnu! Na rozdíl od nás, kteří ji nemáme (nepovažujeme-li za ni celý srub Dětského bezbariérového centra Březiny) a v podstatě ani nepotřebujeme. Klubovna to je moc hezká, útulná, na první pohled skautská.

Přicházím s osmiminutovým zpožděním (jak nerad chodím pozdě – ale otevírací doba našeho koupelnového studia není holubník) a v klubovně je už cca pět chlapů. Od vidění znám všechny, ale na akcích jsem se potkal a jmény znám hlavně Luboša Melichaříka a Jardu Mikše. Toho vidím obzvlášť rád, protože s ním mám spojenou příjemnou vzpomínku z doby, kdy jsem netušil, že má (či bude mít) co dočinění se skauty. V letech 1988-89 jsme měli v oddíle „vodácké“ období a tak se přímo nabízelo, že i tradiční letní tábor, respektive jeho putovní část, bude na vodě. (Myslím si, že do dnešního dne patřím mezi jedinou partu, která kdy na velké i malé „matyldě“ překonala Liptovskou Maru.) Na nějaké vodácké akci jsem se tehdy s Jardou potkal a velmi příjemně jsme si popovídali. I po těch letech si to pamatuju. A vím, že si na to pamatuju proto, že Jarda patří mezi ty lidi, kteří mají dar člověka povzbudit a inspirovat. Mám zafixováno, že jsme v roce 1989 měli stálou část tábora (v indiánských týpí) v lesích na Medvědí louce za Podbielem (u řeky Oravy) právě díky Jardovi. Buď mi dal přímo tip a nebo mně minimálně inspiroval. Jarda prostě patří k lidem které vždy, když je potkám, mi podvědomě zlepší náladu. Ne tím, že by byli nějací velcí srandisti, ale tím, že jsou. Když jsem se na okresní sněm OS chystal, ani mi při tom nedošlo, že bychom se tu mohli potkat :-)

Kecy jsou kecy a tak raději s sebou vezu nepotěmkinovské 127.číslo ŠESTÁKA – našeho společného časopisu 6.K + 6.OS, vydaného před třemi dny. Mám jen čtyři čísla, protože v tomto případě vyznávám zásadu, že je lepší, když si ŠESTÁKA půjčí než aby skončil v koši :-) Jedna z prvních věcí kterou po přivítání činím, je, že ŠESTÁKA rozdávám mezi přítomné. Tak se dozví o tom, čeho je 6.OS (oldskauti.cz)  z Kateřinic součástí víc než když o tom budu zmateně kecat.

Dovolil jsem si při neformálním povídání (a v tomto duchu se „sněm“ odvíjel) presentovat i vsetínský OS klub TŮLAVÉ PAPUČE – tedy především ty akce, kterých jsem se účastnil – mladá vína, polské řeky (Jarda ihned doporučoval Pilicu :- ), přání k šedesátinám  … :-) Překvapilo mne, jak důležitou roli ve vnímání o tom jak je OS činný, co dělá hraje web – i v komunitě oldskautů na valašsku.

Spořádal jsem pár čerstvě nařezaných chlebů a klobásek, které obětavě hrachovečtí nachystali – jako vy tušili, že jsem dnes vyjímečně nestíhal oběd :-) Nejen, že mne nasytily, ale dobře chutnaly. Pochvala!

Na „sněmu“ – pokud jsem dobře vnímal –  se sešli v podstatě jen zástupci oldskautů z Valmezu a Kateřinic. To ale nemění nic na tom, že to bylo setkání příjemné.

Samozřejmě, že mám černé svědomí v tom, že jsem o akci v zápalu hektického dění neinformoval ostatní členy našeho 6.OS a ani se nezeptal, zda by někdo neměl zájem se sněmu účastnit taky. Automaticky (a nesprávně) jsem počítal s tím, že o „oficialitu“ tohoto typu nebude mít nikdo zájem. Slibuju, že se příště polepším! Uvědomil jsem si, že jsem totiž ukázkovým případem jak se to nemá dělat a že tím přispívám k tomu, že OS v okrese o sobě moc neví.

Každopádně jsem všechny přítomné a jejich „spolubojovníky“ pozval na všechny naše akce, které presentujeme (ve ZVADLECH) na našem webu. To je totiž, dle mého, jediná cesta jak se skutečně potkávat :-)

Bohužel na mne v DBCB čekali vizovičtí skauti a tak jsem musel odejít ze sněmu dřív než by mi bylo milé. Ale jsem rád, že se mohl účastnit alespoň krátce a rozhodně to nepovažuju za promarněný čas.