Moji kamarádi z oddílu mi před léty ke čtyřicetinám nadělili netradiční dárek – samostatný seskok padákem. Tušili, že mi tím udělají velkou radost. Vždycky jsem chtěl seskok zkusit, ale neměl jsem na to čas a nebo penízky. Takto jsem byl ale postavený před hotovou věc. Darovaný poukaz na seskok jsem mohl využít a nebo nechat propadnout : -)
V rámci dnešní „pětiminutovky“ přináším video z přípravy na seskok i seskoku samotného. A jak je zvykem, samozřejmě točeno i z pohledu parašutisty.
Co na videu nemohlo být zachyceno jsou myšlenky, které mi běžely hlavou. Byly jich během těch pár minut stovky. Mimo jiné jsem si představoval jak se asi museli za války cítit kluci seskakující v noci do protektorátu. Proti nim jsem se cítil určitě několikanásobně komfortněji.
Jen pro zajímavost (pro ty, kteří ještě neskákali)
- po výskoku z letounu se musí počítat: „121, 122, 123, 124“ – během těch cca 5 vteřin dojde k naplnění vrchlíku (padáku) vzduchem
- pokud se vrchlík správně otevřel, tak souměrným stáhnutím řídících madel na úroveň pasu padák odbrzdíme a podle potřeby stahováním řídících madel (pumpujeme) padák navztlakujeme
- souběžně provádíme kontrolu okolního prostoru, zda se v naší blízkosti nenachází další parašutisté, se kterými bychom se mohli střetnout. Pokud je všechno v pořádku, nasměrujeme padák směrem k doskokové ploše
- provádíme kontrolu pohledem – uvolňovače, jestli jsou správně na svých místech a při otvírání padáku se neuvolnily, tříkroužkový systém, jestli je v pořádku zapojen, karabiny spojující volné konce se šňůrami vrchlíku
- padák řídíme tak, abychom ho v dostatečné výšce přivedli k přiblížení na doskokovou plochu.
Pro zájemce o vyzkoušení seskoku, doporučuji alespoň stručně přelétnout učební text parašutismu >>>