28.-29.10.2022 – Návštěva (Slavi)čínských RS

(Dazul) Z Hamem se známe od Valašské lesní školy v roce 1999(?) ale nebylo nám dáno, abychom se potkávali často. Letos se nám to ale paradoxně podařilo už dvakrát. Ale protože jsme propojeni přes naše společné skautské známé a kamarády, věděli jsme o sobě a já zaznamenal, že i když dělá profesně „kariéru“ v AČR, přijal bohulibou misi ve skautském středisku Slavičín.

Když mne požádal o spolupráci na klíčové akci slavičínských roverů „přešňůrkování“ neváhal jsem ani chviličku, abych s radostí souhlasil. Komornější polovinu akce trávili slavičínští u Scampa na jeho legendárním mlýně u Přerova a na tu akčnější se přesunuli k nám na valašské paseky.

Profesně se Ham nezapře, protože program, který mi před akcí pro informaci poslal, byl rozplánovaný po patnácti minutách. Byl jsem trošku skeptický, zda se jim podaří časový harmonogram dodržet, ale s obdivem musím konstatovat, že ano. 

Ale i tak se to neobešlo bez drobných komplikací. První nastala, když dorazili s malým ale pochopitelným zpožděním a já v době příjezdu obdržel zprávu, že když se nám nepodaří dorazit do domluvené indiánské potní chýše do půl hodiny, tak pak od 20:00 tam půjde parta dospěláků a my se tam už nedostaneme. Ale Ham ihned při obdržení této informace odpověděl něco ve smyslu, že to není žádný problém a oni ihned vyrazí. Takže po zaparkování aut u našeho domu si ze svých báglů jen vytáhli ročníky a noční tmou jsme vyrazili přes les k Pegemu, který už hodinu potní chýši roztápěl. Tuhle sezónu tam jdeme jako první : -) Slavičínští RS indiánskou potní chýši samozřejmě znají ze svých táborů, ale v takové, jakou má nastálo u svého domu postavenou Pege ještě nebyli : -)

Další drobná komplikace byla ve vybavení pro paintball, které jsem si měl u Lukyho vyzvednout, ale do poslední chvíle nebylo 100%, že se mu jej podaří připravit. Proto, když se ozvalo zvonění mého mobilu, vystřelil jsem z potní chýše bez váhání, v tušení, že má pro mne Lukáš dobrou zprávu. Měl. Ve 20:15 jsem si mohl pro pistole, štíty a kuličky přijet. Zítřejší paintball byl zachráněn!

Z potní chýše jsme se přesunuli k nám domů a 8 roverů včetně Hamouna se mohlo vybalit v podkroví. Dole nás 6 + José s rodinou (4), takže tuhle noc nás v domě spalo 18. Ale protože náš dům zažil i větší zátěž, byli jsme bez obav. Dobře náš skautský bratr Scamp dům navrhnul : -)

Po večeři jsme si v podkroví sedli s kytarama a já se dělil o zážitky s naším dávným vsetínským společenstvím RS-KRUH a pozdějších RS z ŠESTKY, José vyprávěl o jejich ROVERSKÉ BANÁNOVÉ REPUBLICE, která je i po cca třech desítkách let stále aktivní. Do toho bravurní kytarová interpretace Hama a Jožky. Příjemný večer.

Ráno, respektive dopoledne paintball u nás v lese – čtyři na čtyři. Vystříleno téměř 500 kuliček a adrenalinový zážitek byl zaručený.

Potěšilo mne, že když si chtěli zahrát naši dva vlčáci Myšák a Nik, vzdali se na poslední kolo paintballu dva slavičínští svých zbraní i masek a půjčili jim je. Pro naše děti byla hra s RS zážitek tak velký, že před spaním mi pak vlče Myšák líčil jak se těší až bude rover : -) 

Po obědě nám RS pomohli zakopat dvě zemnící tyče a zemnicí drát + Myšákovi a Nikovi nosit hlínu na střechu chatrče.

A po práci se naši přátelé ze Slavičína balili a chystali se na poslední společnou část svého pobytu v Kateřinicách – paragliding. Před odjezdem si ještě vyžádali společnou fotografii se starostou Junáka Josém : -)

Loučení a odjezd do Březin na paraglide následoval. Vítr byl příhodný a hned první Jožkův let úspěšný.

Vítr je živel a já, i když jsem miláček Boží, mám před ním, pro rozličných eskapádách, respekt. A tak jsem v dnešním rychlokursu volil variantu „jistota“ – především tedy start z bezpečné výšky atd.

Každý, kdo chtěl si mohl několikrát vyzkoušet krátký let a tuším, že alespoň pár metrů letěl každý kdo o to stál. I Ham, který při tom zvládl podzimní orbu.

Všichni si dopřáli několik pokusů a tak se plánovaný odjezd operativně posunul, ke spokojenosti všech, o cca 1,5 hodiny : -)

Na úplný závěr jsme pořídili společné foto před DBCB, rozloučili se a vyrazili domů.

Pro mne osobně to byla velmi příjemná a inspirativní návštěva (která se naprosto neplánověně protnula s jinou, stejně úžasnou návštěvou). Rád si vše kdykoliv rád zopakuji : -)

———————————————————–

Sestříhaná verze videa (4:57):

Stejné místo, stejný padák, jen o pár let dřív – kamera Pazič (2:50):

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *