(Dazul) Když Kwak poslal mail, že v úterý 9. prosince 2025 budou na Vsetíně křtít své šesté CD SKRÝŠ, zakoupil jsem online hned 3 lístky (a to jich v té chvíli, asi měsíc před koncertem, zbývalo jen 18 kusů). Živý koncert je prostě živý koncert.
Před křtem jsme se s Irčou zastavili k Pajtášovi, který doma pořádal přednášku o své potulce po Madeiře, jenž mu nadělily jeho děti k sedmdesátinám. Přednáška byla záminka, jak k Pajtášovi vylákat Romana, abychom mu mohli popřát k jeho zítřejším sedmdesátinám. Nejenže jsme dorazili jako poslední (jsme závislí na hlídání dětí), ale my jsme taky jako první odcházeli, abychom koncert stihali včas. Kompromisy bolí : -(
Že tu bude hodně lidí, kteří stejně jako Kwak prošli vsetínskými turistickými a skautskými oddíly, to jsem předpokládal, ale že jich v sále, který pojme cca 80 diváku a posluchačů napočítám přes 25, mne příjemně překvapilo. Však taky, když jsme se před začátkem koncertu shlukli v předsálí, byl nově příchozí přivítán slovy „Jdeš pozdě, oddílovka už začala“ :- )
Kwakovy písničky jsou rozpoznatelné po prvních pár tónech – obtížně žánrově zařaditelné, emotivní a živelné. Jeho texty často obsahují výstižné novotvary a neobvyklá slova. A nejsou (alespoň pro mne) dešifrovatelné na první dobrou. Dnes jsem v jedné naživo hrané písni cítil inspiraci Lynyrd Skynyrd a jejich , ale přitom to byl typický Kwak – Jan Žamboch.
Mrňa je basový Bůh, Jura to samé na bicí a spolu se Stáninou harmonikou či flétnou + Kwakovou elektroakustickou kytarou tvoří ŽAMBOŠI instrumentálně dokonalé hudební těleso. Vím, že mají už tři Anděly, ale taková kapela by je měla dostávat pravidelně každý rok, i když jsou to muzikanti s darem od pána boha, kteří to nemusí vydřít. Taková muzika se vydřít ani nedá, ta buď funguje anebo ne. A dneska fungovala.
Že Kwak pozval na křest CD o generaci staršího „klasika“ Janouška byl pro mne další důvod se na dnešní večer těšit. Na recitalu Slávka Janouška jsem byl naposledy snad na Portě, když ještě hrával s Lubošem Vondrákem, ale sólově „naživo“ jej slyším až dnes. Jeho novinka (údajně dopsal včera) o krmení sýkorek je pro mne osobně na úrovni jeho silných písní typu Klukovské války či Kdo to zavinil. Škoda, že se do těch jeho třech písní, které tady zahrál, nevešla ta o tom jak Je to tak krásný :- (.
Žamboši z třinácti písní na CD SKRÝŠ dnes zahráli tuším jen 8 kousků (včetně přídavku Počítání vlků), zbytek byly osvědčené songy z předchozích alb, které na koncertech zabírají (Dýchej, Louvre, …). Moji favorité z CD SKRÝŠ (písně PO BOUŘCE a KULIČ) dnes nezazněly, ale je mi jasné, že autor písně zpravidla hit neodhadne, že ten se rodí (zvláště ve „folkovém“ světě) podle zatím nedefinovaných pravidel :- )
Koncert byl vydařenou tečkou dnešního dne. Více takových večerů!