(Dazul) Je to trošku ostuda, ale letos jsem byl prvně „provětrat krovky“ až dnes. Až dnes se sešly všechny podmínky pro let na paraglide: čas, chuť, počasí a technika.
Doprovod, kameramana a vývozce z přistání zpátky na start mi dělal tentokrát Nik. Když jsme spolu na čtyřkolce přijeli na kopec v Březinách, foukal sice skoro jižní vítr, ale poryvy v nárazech byly docela silné. Proto jsem se ani nedivil, když jsem dole na přistávačce viděl paraglidistu, kterak už balí své křídlo, sedá do Škoda Yeti a odjíždí.
Já poslal Nika se čtyřkolkou dolů, tak aby jel po okraji louky, a sám si v klidu roztáhl vrchlík, rozmotal šňůry, připravil sedačku, … a pak čekal. Čekal jsem až poryvy zeslabí.
Nějak se tomu nechtělo a tak jsem slezl o pár desítek výškových metrů níž, kde byl větší klid. Odtud jsem na první let asi po čtvrt až půl hodince vystartoval.
Protože jsem si ještě pořád nedokázal zabalit záložní padák, letěl jsem raději ve výšce, kde by se po vyhození záložák stejně nestačil rozbalit.
Všechny tři nedlouhé lety byly klidné, protože jsem se nenechal vytáhnout nahoru, kde by to se mnou docela házelo a neudělalo by mi to dobře na srdeční tep : -)
Nikolas zvládal natáčet na svůj mobil a vyvážet mne zpátky na kopec úplně na jedničku! I jemu děkuji za nádherný sobotní podvečer.
Krátké video (2:09) z větrání krovek v Březinách: