(Dazul) Po povedené loňské akci jsme se s Irčou rozhodli pro repete. A tak Laďa dostal poptávku na jednoho divočáka. 21.12.2022, den před VÁNOČNÍM VZPOMÍNÁNÍM jsem jej složitě zavěsil (což se v jednom dělá netrénovanému člověku obtížněji) a stáhl.
Irča divočáka druhý den naporcovala, naložila do soli, česneku, a zavezla dolů do dědiny k Laďovi do chlaďáku.
Na Silvestra v 7:15 zapaluju v udírně, pořádně nakládám dřeva do topeniště, aby se dobře vyhřála, než do ní založím deset dní naloženého divočáka. Po 7:30 jsem u Ladi, nakládám hrnec s naloženým masem a vyvážím jej o 4 km dál a 150 výškových metrů výš k udírně.
Na připravené háky napichuju kousky masa a zavěšuju je od nejspodnějších tyček až po ty nejvyšší. Slzím při tom ani ne tak dojetím nad padlým divočákem, ale od všudypřítomného dýmu.
Nezdá se to, ale napichávání masa na háky a jejich zavěšení do udírny mi bez přestávky trvá víc než půl hodiny. Prsty mám hodně promrzlé a chlazeného masa.
Když jsem dole u Ladi naložil velký hrnec s naloženým masem, nabídl mi Laďa bukové dřevo na uzení. A protože jsem ráno nachystal zatím jenom trnkové, které používám na poslední 2 hodiny uzení, ušetřil mi tím přehrabování v hromadě smrkového, topolového, javorového a bukového dřeva vybíráním tvrdých polének. Naložili jsme do mého auta 10-12 bukových polének, které nakonec vystačily na celý den uzení – dokonce mi 2 polénka ještě zbyla.
Uzení není až taková věda, jen je potřeba přikládat pomalu a hlídat teplotu v udírně, aby se maso nevysušilo a nespálilo. Pro mne to znamená že každých 20-30 minut musím v udírně přiložit.
Venku prší, a tak se dým z udírny táhne při zemi. Čas mezi přikládáním v topeništi udírny trávím uklízením a zametáním betonové podlahy ve stodole.
Kolem třetí hodiny je vyuzené. U nás ten verdikt, zda už to je hotové nebo ne, vynáší Irča, která po škole pár let prodávala v masně a má k tomu soudu největší předpoklady.
První ochutnávají uzeného divočáka rozveselení Jitka a Jirka Stehnovi, kteří se k nám cestou z Trojáku stavili. Vydělávat vyuzené maso z udírny mi pomáhá Murza, který dorazil s Haničkou a jejich holkama. Robin s Evou a jejich dcerama už taky dorazili. A přišli i sůsedi Danka a Luboš Burešovi s Aničkou. To už je v domě 10 děcek.
Už po tmě přijíždí a přicházejí ostatní – z dědiny Irčana mamka, dolní sůsedé Eda a Radka Křivákovi, z protějších pasek Danka s Mirisem a Natkou i Krystínkou, s nima i Verík, a Pege jako předvoj nejbližších sůsedů přiváží malou bečku piva. Sabča s Johankou a Rozárkou přichází, když už je pár sklenic pivaři upito. A taky dorazila Nela s Michalem, Goeorgem a Lucinkou. .
Mimo koštování vyuzeného divočáka a papání rozličných dobrot, které s sebou příchozí donesli, hrajeme společenskou hru „Pošli to dál“ – jakousi variantu „Tiché pošty“, kdy každý z osmi hráčů napíše na stránku slovo z kartičky (podle čísla na hrací kostce), na druhou stranu to slovo nakreslí, obrátí na třetí – prázdnou stranu a pošle dál. Z příchozího bloku si nalistuje přechozí stránku s obrázkem, a na následující stránku napíše co je na obrázku, …
Během večera se hrálo několik kol, prostřídali hráči a užilo se při tom hromada srandy, jak už to při takovýchto aktivitách bývá.
Na půlnoc jsme se přesunuli před dům se skleničkou v ruce a odbitím dvanácté hodiny jsme otevřeli šampaňské pro dospěláky i dětské šampaňské, rozlili a přiťukávali si.
Pozorovali jsme ohňostroje v údolí, usrkávali šampaňské a děcka si zapálily prskavky.
Měsíc sice nebyl v úplňku, ale osvětloval noční krajinu úplně nádherně, což dokreslovalo netypickou pozdně noční dobu.
Pokud jsem si vzpomněl opravdu na všechny, tak se na letošním Silvestrovském uzeném divočákovi protáhlo 36 lidiček (což je méně než loni), a na půlnoční přípitek s pohledem na dědinu s rachejtlema, nás bylo 23 (což je více než loni).
Já osobně jdu zalehnout po 2:15, kdy Murza rozložil matrace z podkroví dolů před krb..
Ráno je pohodové, klidné, přestože je v domě pořád 9 dětí a 6 dospěláků …
Děkujeme všem, kteří k nám vážili cestu, že jsme mohli společně prožít konec starého roku a v bezvadné společnosti prožít začátek roku nového.