(Dazul) Letos minimálně po dvacáté! Ano, už 20x jsme vyrazili na akci „S TEBOU MĚ BAVÍ SVĚT“. Inspiraci klasickou komedií století (natočenou v roce 1982) nepopíráme. „Bez bab, vyjma vlastních dcer“. My ale nevyrážíme na chalupu do Beskyd, ale z našich Beskyd na vodu. Tohle je „pánská jízda“ – na raftech. Zoceluje naše potomky i nás : -)
Začínali jsme Vltavou, v dobách, kdy se ještě dalo neomezeně jezdit z Horní Vltavice či od Soumarského mostu, vyzkoušeli jsme i Ohři, jednou i Pilicu a ustálili se na slovenských podtatranských řekách : -) Dospělí potomci už s námi dávno nejezdí, ale vyplouvají další. A není vyloučeno, že se dočkáme toho, že ti, kteří před lety vyplouvali jako naši malí synové, za pár let s námi vyrazí se svými vlastními syny či dcerami.
Termín (poslední červencový víkend) se už léta nemění – mění se jen účastníci akce, počasí a stav vody na „našich“ řekách. Letos vyrážíme v komornější sestavě dvou raftů, ale zato s třemi nováčky – Sofií (3 roky), Kristýnou (3 roky) a Míšou (6 roků).
Předpověď počasí není ideální, respektive je hodně špatná, ale SMBS (S tebou mě baví svět) je něco jako Vánoce, Vítězný únor, Velikonoce či první máj – i kdyby padaly trakaře, akce se koná.
Přesto ještě v pátek v podvečer foukáme oba rafty a jedeme „soutěsku“ Čierného Váhu. Voda je teplejší než dříve, je jí o poznání méně a proto taky často přetahujeme. Zbytečně nikde nezastavujeme a neskáčeme ze skal do hlubokých tůněk, chceme dorazit do Borové Sihoti za světla.
Předpověď na sobotu vychází – od časného tmavého rána prší. Na vodu za deště vyráží pouze 1 raft ve složení: Zdenek, Milan, Murza, Dazul, Kristýna (3 roky) a Myšák (6 let). Nálada veselá, odhodlání velké, husí kůže osádky bez pláštěnek velká, holá kolena zimou namodralá …
Po přistání sušení a pro nejmenší chvilka ve spacáku na zahřátí chodidel. Pak oběd v místní restauraci, balení a cesta k domovu – déšť nemá přestat ani po celou neděli.
Výprava se dělí na dvě části – Murza s Kristýnou, Luboš se Sofií a Dazul s Míšou jedou domů, Milan, Zdeněk s Jáchymem, Radek s Terkou a Lukášem zůstávají cestou v jakémsi kempu, kde neprší, přes noc – je potřeba uvařit tradiční kotlíkový guláš.
Vzhledem k počasí považuju akci za velmi (!) vydařenou.
