(Dazul) Měsíc květen se mi zdá nejnašlapanější z celého roku – mimo čtyřech narozenin našich nejbližších je spousta oddílových akcí i akcí, na kterých pomáháme. Letošní květen jsme několikrát o víkendu stíhali i 3 akce souběžně – třeba právě tento víkend: Raftování na Bystřičce, Afterparty Tara a Dětský den v Březinách. A píšu-li „stíhali“, znamená to „organizovali“. Já řešil Bystřičku, v Afterparty jsme se angažovali s Irčou oba, a Dětský den měla pod palcem Irča.
Díky Irčině působení v obecním zastupitelstvu a především v „kulturní komisi“ netříštíme zbytečně síly. Zatímco dřív jsme jako skauti samostatně pořádali PARAWESTERNIÁDU v našem DBCB (a pak se v dědině nezřídka konaly ještě další Dětské dny), posledních pár let se koná DĚTSKÝ DEN V BŘEZINÁCH, který je společným dílem Obce Kateřinice (kulturní komise), skautů + hasičů a sportovní střelby.
Tato akce je ze strany obce dotovaná z výtěžku obecního plesu – takže kopeček zmrzliny byl za 25 Kč a ne za 35 Kč, zaplatilo se divadlo pro děti, malování na obličej, trampolína, … takže si můžeme dovolit mít nezpoplatněný vstup i všechny aktivity.
Z letošních 14 stanovišť (či aktivit) zajišťovala 5 přímo ŠESTKA: paintball, lodě, hmatovka, tvoření, focení). Další 3 (hasiči, střelba, lezecká stěna) obstaraly ostatní spolky a 6 posledních stanovišť (trampolíny, dravci, divadlo, malování na obličej, animace, letadlo) se „nakoupilo“ (bavíme se celkově o desítkách tisíc peněz za ně).
V jednu odpoledne, kdy akce oficiálně začíná, je už vše v Březinách připraveno, ale dětí tu je pramálo. Vždycky to tak bývá, ale s Irčou, šéfovou téhle akce, bych nyní neměnil : -(
Irča to tu s ostatníma chystala už dopoledne, já s malým Kubou, Níkem a Kájou přicházíme až na začátek akce. Mojí úlohou dnes je hlídat Kubu, což je co do náročnosti podobné jako tuto akci organizovat : -)
Jako první se vydává Kuba k lezecké stěně. Tu zajišťuje Renata, sama lezkyně a profesí fyzioterapeutka. Jejich děti hlídá Michal a tak si na Kubovi může vyzkoušet, jak to bude fungovat s ostatními dětmi. Mini stěnu na zadní straně kolně profesionálně vyčistila a popsala.
Využíváme toho, že tu ještě není moc lidí a Kuba jde na trampolínu. Těšil se na ti tak, že mne tahal za ruku už v devět ráno a opakoval: „Hop, hop,…“. Ale i teď stojí u každé z trampolín minimálně jedno děcko, čekající až se místo uvolní.
Pak Kubu navnadí Kája se Zlatkou na malování na obličej. Holky si nechávají namalovat pandu, Kuba volí zeleného hada. Chce jej natolik, že k vůli němu vydrží sedět minimálně 5-10 minut, což je na něj velmi slušný výkon.
To už začínají chodit rodiče s dětma, je jich víc a víc. Později Irča tipuje, že se tu protáhlo kolem 250 děcek a rodičů. Těší mne, že přichází i Zdendáš s Honzou a Emou. Rád bych si s ním popovídal, ale stačí 10 vteřin mé nepozornosti a Kuba už je fuč, a tak rychle kmitám jej někde najít.
Je zalezený v kabině hasičského auta, kterým kateřiničtí dobrovolní hasiči vozí děcka na malou projížďku. Teď tu ale auto stojí a Kuba využívá toho, že dveře k řidičovi zůstaly otevřené.
Poté, co nedobrovolně opouští kabinu náklaďáku, vydává se neomylně k molu vodní nádrže, kde jsou nafouknuté tři baraky a u nich Pepa, s Uhlíkem a Liškou, kteří vozí děti mezi rákosím.
Kubu si ale odvezu raději sám : -) Spolu nám to na lodi i paddleboardu jde dobře a nemusím nikoho zasvěcovat jak našeho raracha zvládat.
U zdejšího stanoviště je skoro stejně lidí jako u trampolín, ale je tu větší klid. Pepa a spol to tu zvládají skvěle, hezky jim to tady odsýpá a nikdo se zatím nepřevrhl. Když nabízím, že jedno převrhnutí zařídím, jsem zdvořile odmítnut.
A tak vyklízím pole a pokračuji s Kubou po okružní cestě stanovišti dnešního Dětského dne v Březinách. Ještě jsme toho neprošli ani polovinu!
Daří se mi Kubu dostat k dravcům, kteří jsou ve stínku u živého smrkového plotu. Jsou tu sovy, orel, poštolka i káně. Ale ty co létají nad našim barákem, vypadají výrazně větší : -)
Kubovi se daří nasunout levou ruku do rukavice a podržet si živou sovu. Dokonce se jí nebojí ani opakovaně pohladit na bříšku.
Areál DBCB je už docela zaplněný a Irča radostně chodí a říká: „Přišli! Lidi přišli!“ Vím, jak to potěší, když je vidět, že nikdo z organizátorů nemarní svůj čas zbytečně.
Je skvělé, že se tu protáhlo spoustu lidí, dříve aktivních v ŠESTCE – od Klíštěte, Zdendáša, Martina s Gabčou, Toma, Fialku, …
Zlatým bodem Dětského dne je letadlo shazující bonbóny. Irča s Hanny několik stovek zabalených sladkostí před pár dny u nás doma opatřovaly fáborky – to aby trošku zpomalovaly pád a bylo vidět kde padají.
Letadlo provádí několik přeletů a několik shozů. Musí to být úsměvný pohled z kabiny stroje vidět jak se dav lidiček dole rozbíhá k rozptýlenému místu dopadu bonbonů : -)
Ono o vypadá hezky i zezdola, když se čekající dav dětí i dospělých vyhlíží vzhůru a pak se jako na povel přesouvá z jednoho konce louky na druhý : -)
Když letadlo odletí, má Irča obavu aby se sešlo dost obecenstva na maňáskové divadlo. Chystání pozoruje Kuba oknem z krbovny srubu.
Ale lidí se schází dostatek, jen Kuba neusedí, takže ani nepobírám o čem se tu hraje. Ale periferním viděním vnímám, že při písničce děcka reagují a s herečkami spolupracují.
Málem bych zapomněl na Markétu, která s námi včera jela Bytřičku, účastnila se pak Afterparty a dnes tu je s hochem (klientem Auxilia) na vozíčku.
Kuba se mi opět někde zaběhl, a tak procházím areál, abych jej odchytnul dřív než začne páchat nějakou nepravost.
Je nevyspalý (po obědě nešel spát) a unavený, takže začíná pěkně peklit. Volím nejlepší řešení – lákám jej do auta a odvážím domů.
Jak tedy probíhá balení a úklid netuším, ale Irča s Nikem a Kájou přijíždějí domů až po třech (?) hodinách. Za sebe mám pocit, že se DĚTSKÝ DEN rozhodně povedl. Veliký dík, všem, kteří při něm nezištně pomáhali!
Na přání Irči ještě večer sedám k počítači, importuji z jejího mobilu videa, abych jí mohl půl hodinky před půlnocí poslat link na YouTube se nesestříhanou verzí, a za další třičtvrtě hodiny link s finální sestříhanou verzí.