(Dazul) Příští týden bychom měli vyrazit na tradiční poslední prázdninový víkend LOUČENÍ S PRÁZDNINAMI – POD PLACHTAMI. A já bych se chtěl naučit skládat a nafukovat katamaran MINICAT 420 rychleji než za 3 hodiny. No a samozřejmě se chci naučit ovládat tohle plavidlo na 100%.
Z pátka na sobotu sice spím s Myšákem a jeho spolužáky v chatrči, pak se ještě zúčastňuji „snídaně v trávě“ na Chladné (netradiční příjemné setkání spoluobčanů, které pořádá „kulturní komise“ jíž Irča šéfuje), a po dvouhodinové jízdě autem jsem v 13:05 na břehu Slezské Harty.
Nepříjemným překvapením je, že v Bílčicích je u odbočky na přehradu „zákaz vjezdu“, který tam před dvěma týdny nebyl. Asfalt na cestě začali opravovat evidentně až před pár dny. Takže operativně volím jiné místo, kde katamaran poskládám s spustím na vodu – na mysu za Roudnem, půl kilometru ze těmi novostavbami, které zničily doposud skvělý ráz blízkého okolí téhle přehrady. Těch pár maringotek před tím sice nevypadalo hezky, ale šly alespoň odtáhnout. Povolené stavby v oblasti, kde ještě před 20 lety bylo nemyslitelné stavět, odtáhnout nepůjde. Moc rád bych si přečetl investigativní reportáž o tom jak se podařilo stavební povolení získat : -)
Převážím ručně dva boxy ve kterých je uložený katamaran + tubus s plachtami za závoru, kolem tábora ostravských skautů, po asfaltové cestě k okraji vodní nádrže.
Plachtění na katamaranu MINICAT 420 je jiné než na plachetnici třídy VAURIEN. Proti plachetnici na jejíž přepravu potřebuji přívěsný vozík, je nafukovací katamarán unikátní svou skladností a lehkostí – vejde se do dvou „tašek“, které se vlezou do ŠKODA YETI se sklopenými zadními sedadly, za cenu, že ta pak pojme jen řidiče a spolujezdce.
Nafouknutý katamaran je dlouhý 4,2 metru, váží 52 kg a je konstruována pro maximálně čtyři osoby, přičemž nepohodlnější je plavba v jednom. Ale při plánované plavbě po MAZURSKÝCH JEZERECH počítám s dvoučlennou osádkou a její bagáží.
Je tu dosti větrno. V nárazech až 25 m/s, což je počasí pro plavbu na plachty nevhodné. Pro jachting je vhodný vítr kolem 15 uzlů (asi 8 m/s nebo 27 km/h). Vítr nad 28 uzlů (asi 14 m/s nebo 52 km/h) se již považuje za prudký, kde je plavba hodně sportovnější nebo i riskantnější a často se zmenšují plachty či se plavba omezuje. A ty dnešní nárazy 25 m/s jsou v přepočtu 48,6 uzlů, tedy hodně za hranici „riziko“. Přiznávám se, že přesto jsem připravený vyplout, alespoň vyzkouším jak se obrací převrácený katamaran :- )
Ve chvíli se chystám na katamaran po cca dvou hodinách skládání, foukání a vyvazování, natáhnout kosatku a hlavní plachtu, náraz větru mi pokládá katamaran na bok! A to jsem na něj ani tu kosatku nepřipnul! Měním své rozhodnutí – v tomhle počasí nevypluju : -(
Jdu se představit do blízkého tábora a domlouvám se, že můžu u nich v závětří položit a přivázat katamaranan, abych mohl přijet vyplout zítra, kdy má být vítr přijatelnější.
Těší mne, že mezi skauty je pořád ještě běžná rychlá domluva, vstřícnost a nezištnost. Kluci mi dokonce pomáhají katamaran přenést za vrbičky. Přikolíkování a přivazování si už řeším sám : -)
V neděli po deváté jsem u přehrady znova. V táboře mají zrovna prohlídku stanů, ale domlouvám se s vůdcem, že mi pomohou katamaran přenést k vodě.
Natažení plachet je rychlé, připevnění kormidla pomalejší – ztratil jsem (nechápu jak) jednu ze zajišťovacích osek pro připevnění kormidla k trupu – rámu trampolíny katamaranu. Nouzové řešení za pomocí šeklů ale funguje : -)
Takže mohu vyplout. Jednou z předností MINICATu 420 je jeho stabilita na vodě, která zároveň umožňuje snadné manévrování i obracející plachtění proti větru (manévr, který jachtaři nazývají „re“). Katamarán má 6,5 m² hlavní plachtu a 3,2 m² kosatku. Stavba katamaranu umožňuje i plavbu na zadní vítr a bez problémů zvládá halzy (obrat po větru) i obrácení za silnějšího větru.
V propagačních materiálech píší, že MINICAT 420 není pouze rekreační plachetnice, ale díky své povaze a výbavě i sportovní plachetnice pro milovníky adrenalinu. Protože tenhle katamaran nemá kýl, může to být adrenalin výrazně vyšší než na VAURIENovi : -)
Využívám přerušovaný vítr 6 m/s k pohodové plavbě po klidné hladině. Přesto, že je to horší než před 25 lety, je zatím stále ještě většina břehu kolem vodní nádrže Slezská Harta nezastavěná. A tak můžu nechat svůj zrak spočívat na krásných scenériích této přehrady. Na Velký Roudný, který dominuje obzoru na jihovýchodě, jsem stoupal před dvěma týdny spolu s naším Nikem.
Dopřávám si osvěžení v podobě plechovky Captain Cook’s, kterou jsem si pro tento případ koupil. Zlákal mne ten „námořnický“ název : -) Nejsem fanda tvrdého alkoholu, ale míchaný nápoj kořeněného rum s příchutí vanilky a skořice s osvěžující colou mi chutná, díky malému množství i voltáži jej nepovažuji za bezpečnostní riziko : -)
Od vyplutí křižuji proti větru, takže ty necelé čtyři kilometry kolem kostela v Karlovci, na dohled k přístavu Nová Pláň, šněruji hladinu Slezské Harty více než 2 hodiny. Vzhledem k tomu, že katamaran většinou hezky svištěl, musel jsem křižováním naplachtit minimálně 20 km, tedy 5x víc.
Otáčím to asi kilometr od Nové Pláně. Teď bych měl mít vítr většinou v zádech, takže žádné křižování. A taky že ano. Na místě odkud jsem před třemi hodinami vyplouval, přistávám za cca 35 minut. Kormidlo při tom zaúpělo, protože jsem jej nestačil včas vytáhnout : -(
Plachty sundávám na vodě a přenáším je vysušit na trávu. Pak přetahuji katamaran na souš – asfaltovou cestu, aby uschly oba válce i velká trampolína vypletená do rámu.
Díky svému transportnímu provedení je MINICAT 420 dobrou volbou pro akce jako je ta dnešní. Ale moc se těším na devítidenní plavbu po Mazurských jezerech, kde by se v praxi měly projevit všechny jeho přednosti : -)
Mezitím, co prosychají lana a plachty a další komponenty skládacího MINICATu 420, ohřívám si v sáčku brambory a biftek z vojenského MRE, dopřávám si pozdní oběd.
Sušení a balení katamaranu mi dnes trvá asi 2 hodiny. Sice v jednom člověku, ale i tak to trvá pořád ještě příliš dlouho, na jednodenní plachtění. Ještě že za týden tu máme být na celý víkend : -)