(Klárka – 2.D) Bystřička letos byla strašně fajn, i když je škoda, že si to některé holčiny nemohly sjet protože odpadla vodní oddílovka. Počasí ale vyšlo skvěle! Hned, jak jsme vyjeli, nás studená voda celé osprchovala, ale to k tomu patří. Jsem ráda, ze jsme to sjeli víckrát (dokonce třikrát) a ne jak minulý rok jednou. Doufám, že příští rok se pojede zasee!!
(Dazul) Pořádnou letošní vodu jsme si užili letos o Velikonocích v Černé Hoře při plavbě kaňonem Tary, takže Bystřička byla popravdě takovou rutinní odpočinkovou rychlovkou. Docela hřešíme na to, že se tahle akce koná kousek od nás a trochu nám ztuctověla.
Proti loňsku, které se mojí vinou ne úplně vydařilo, je letošní akce téměř dokonalá : -) Jak Tíťa za Dvojkařky, tak Coudy za Jedničkáře akceptovali, že tahle akce je vhodnější spíše pro RS, a složení účastníků tomu proti loňsku víceméně odpovídalo.
Dobré taky bylo, že Coudy nahlásil minimálně měsíc dopředu konkrétních 6 lidí, kteří od nich Bystřičku poplují, a Tíťa taky poslal seznam, takže se dalo odhadnout kolik nás bude. Ale s blížícím se začátkem akce se jak doznal každý s obou seznamů 2-3 změny. Když jsem si po třetí přeskládával kdo s kým pojede na kterém raftu, po další zprávě se změnou jsem se na to už vykašlal : -( Vyřeším to až na místě!
Ráno se do neoprenu převlékám pohodlně už doma, takže nákup snídaně v obchodě i vykládání lodí v DBCB (na zítřejší Dětský den – Parawesterniádu) provádím takto oděn.
Dvojkařky jsou už naprosto vzorně a v přestihu na místě, kde blokují na parkovišti místo pro naši dodávku. Ještě není 8:00, ale vytahujeme rafty, a než se slezeme všichni, začínáme foukat. Máme 5 ručních pump a Pípa dotáhl aku kompresor. Mimo to Dvojkařkám (baby – nám chlapom by se to nestalo) půjčili vodáci ze Slovenska svůj výkonnější aku kompresor. Takže 3 rafty máme nafoukané relativně brzy.
Dvojkařky kupují „lístky“ na Bystřičku pro sebe, George pro Jedničkáře. Chybějící 2 lístky do 21 (počet míst na našich třech raftech) pořizuje Pípa. Dvojkařky pak připevňují zalaminátované cedulky (vstupenky) na vesty.
Svolávám osazenstvo k tradiční úvodní instruktáži – Pípa předvádí jak se správně drží pádlo, jak se pádluje, činnost na raftu při základních povelech – zaber, přitáhni, kontra a vrbičky. A jako vždy ukazuje, jak se sedí na válci, jak se mají chodidla zasunout do nožních chytů aby s za jízdy nevypadlo, co dělat, když se někomu podaří vypadnou z raftu, …
Společný meeting zakončujeme rozdělením davu do tří skupin podle raftů. Každý z nás zadáků si vybírá první i druhé složení posádky svého raftu tak, aby byl schopen vést bezpečně plavidlo od startu do cíle.
Řízení dodávky se ujímá Honza („když Bebi nevyrazila, tak budu řídit“) a musím uznat, že tak špičkového šoféra jsme za dobu, co tyhle plavby po Bystřici podnikáme, neměli. Je vidět, že si za ty roky najezdil „Bystřičku“ mnohokrát jako pasažér a ví, kde a kdy být ve správný čas, aniž bychom měli byť minutu prostojů. To se někdy obtížně vysvětluje někomu, kdo si tuhle akci nezažil s pádlem v ruce. A chceme-li splout Bystřici po dobu se se odpouští přehrada (cca 9-13 hodin) několikrát, je řidič dodávky klíčovým prvkem proto, aby se to povedlo.
Vyplouváme v první vlně – koryto Bystřice ještě není na dnešním maximu. Můj raft má po položení na vodu měkké dno, takže mimo to, že se trošku hůře ovládá, cítím pod každým splavem všechny šutry, které občas hoblujeme.
První jízda je vždycky testovací – posádka se sehrává, ty dva nejtěžší splavy poctivě všechny prověří. Už při úvodní instruktáži upozorňuji, že pokud při sjiždění těchto splavů padne zadák za krk děvčatům a ženám, které sedí před ním, není to možno brát jako sexuální harašení, že se to občas stane. Pokud jim ale padne na záda na klidné vodě, to normální není a měly by se mít na pozoru : -)
Zvládáme všechny nástrahy bezproblémově až začínám být ve větším střehu, protože vždycky, když to klape, číhá někde nějaká záludnost. Nevynořila se při žádné z jízd. Asi jsme byli připravení : -)
Svoji smíšenou posádku hodnotím jako skvělou a stejně tak několikrát chválí cérky z Dvojky i ogary z Jedničky mí parťáci – kormidelníci Murza i Pípa. Prostě letos si všechno nějak úžasně sedlo, sešla se tu skvělá, ukázněná, pokorná a naprosto bezkonfliktní společnost. Díky!
Letos se nám v pohodě podařilo splout Bystřici 4x, a kdybychom chtěli, zvládli bychom to jistě i po páté – především díky Honzovovi, který obětavě a spolehlivě dělal řidiče. Patří mu VELKÝ DÍK!
Protože se u nás doma dnes koná AFTERPARTY účastníků velikonoční Tary, přibírám do dodávky Mauglího – Štěpána a Markétu, kteří by k nám dorazili o pár hodin později. Takto mi alespoň pomůžou vyložit mokré rafty a opřít je ve stodole o zeď, aby během pár dnů dobře vyschly. Stejně tak mi pomáhají uložit vesty, pádla a helmy – nezdá se to, ale ve třech jsme to dělali asi půl hodiny.
17:59 píše Tíťa: „Ahoj, strašně moc díky za letošní akci – na konci jsme se nějak už nepotkali, abych ti poděkovala na místě. Bylo to strašně skvělé, cérky všechny úplně nadšené, i když ty přípravy předchozí dny z naší strany byly poněkud chaotické, přišlo mi, že na místě to funguje. Vážíme si toho, že nás bereš s sebou! Zároveň prosím, vím, že Honza docela intenzivně fotil z mostů, budu moc ráda, když se ke mně ty fotky časem dostanou : -)“
Honzovy fotky >>>