(Dazul) V obdobném složení (jen bez dětí) jako poslední roky jezdíme vodu na S TEBOU MĚ BAVÍ SVĚT, jsme vyrazili na pořádné lyžování do rakouských Alp. Protože tuhle akci (na rozdíl od vody) neorganizuji, nechávám se příjemně překvapit. Letos jsme měli základní tábor v městečku Niedernsill, v pensionu Oberwirt a odsud každý den vyráželi do jiného ski areálu.
Začali jsme v areálu KITZBUEHEL, druhý den ve SCHMITTEN u Zell am See a poslední den jezdili v KITTSTEIHORN na druhé straně Zell am See. Ze dvou tisíc jsme se třetí den vyšplhali do třech tisících metrů nad mořem. Celodenní skipasy se pohybovaly v ceně od 42 do 58 EUR.
Pastva pro oči, žádné fronty u vleku a leckdy jsem na sjezdovce nebyl sám : -) Přesto hned první den, úplně první jízdu na špičkových lyžích z půjčovny, byl nejmenovaný účastník naší výpravy zrakvený jiným nejmenovaným účastníkem. Zažil jsem už leccos, ale na tři díly zlomená lyžařská tyčka + to další, co bylo oku patrné, nabízelo jako první variantu okamžité volání vrtulníku. Ale po pár minutách, kdy začal normálně dýchat, nechrlil krev a komunikoval, jsme využili možností sněžného skůtru, který jej ten výškový kilometr svezl na parkoviště k našemu autu. Zkrátím to – o pár hodin později se odvezl sám autem do nemocnice v Zell am See, kde z toho bylo velmi důkladné vyšetření (rentgen, CT, …), podezření na poškození ledvin a sleziny, … nakonec to byl „jen“ palec na ruce v sádře, stejně jako lýtko. Původních 10 dnů v nemocnici na pozorování ukončil druhý den na večer s tím, že musel prokázat, že si dokáže sám píchat injekce …
My ostatní jsme sice lyžovali, ale po zbytek akce jsme všichni jezdili hluboce pod své možnosti. Nicméně, pominu-li onu nešťastnou událost, zalyžoval jsem si fantasticky, vychutnal si úžasné vhledy na zasněžené hřebeny Alp a po večerech si skvěle zazpíval a zahrál na kytaru. Budu rád, přiberou-li mne s sebou i příští rok, protože už vím, že před 70% padákem se musím nadechnout : -)
Čtyřminutové sestřihané video: