(Uhlík) Začali jsme v 8:45, kdy jsme se měli sejít u kina, v němž se bude konat akademie. Já osobně jsem byl na Vsetíně už něco okolo 7:45 abych si zašel na snídani a kdyby něco chybělo, tak ať to koupím. Takové první nákupy na akademii u mě byly v Kiku, koupil jsem Santovskou čepicku s třpytkama a poté brýle se kterýma jsem viděl i atomy. Jelikož čas se mi krátil běžel jsem už na zkoušku ke kinu.
Jen co jsem vešel tak jsem ucítil tu úžasnou atmosféru která mě stále drží ve skautů. To že jsem součástí něčeho většího, to že se můžu zúčastnit například akademie, ta přátelská atmosféra. Nemusím to říkat tomu, kdo to zažil. Určitě mi dáte za pravdu, když jste to už zažili, ale to jsem trochu uhnul od tématu.
Čekáme na to, až na nás dojde řada, ať si to můžeme vyzkoušet. Zkouška proběhla bez problémů, teď už zbývalo se pohodlně usadit a dívat se na to, jak ostatní oddíly předvádějí svoji scénku. Ve chvíli, kdy na nás dojde řada, cítím srdce až v krku, jediná myšlenka je do toho dát srdce.
Myslím si, že naši scénku jsme všichni zahráli na výbornou, já osobně jsem si to strašně užil. Už jen zbývalo se dokoukat na ostatní oddíly. Všichni odehráli svoje scénky perfektně, bez větších technických problémů. Na programu zbývá posledních pár bodů. Zlatá rybička – oceněni za ochotu dělat věci navíc, pomoc středisku atd. Letos jsem ji dostal já – ve chvíli kdy Ježek přečetla moje jméno, já jsem strnul a nevěřil jsem svým očím i uším. Kuba, který seděl vedle mě musel do mne šťouchnout, abych tam šel. Moc děkuju, že jsem dostal toto ocenění, ani nevíte co to pro mě znamená. Odešel jsem z pódia, a už si můžete pouze domyslet jestli mi ukápla slza štěstí, nebo jsem se jen blbě usmíval, to ví pouze Kuba a Irča.
Následovalo děkování za oddíl a zpěv skautské hymny. A je fantastický pocit slyšet tolik lidí zpívat s hrdosti jednu hymnu. Oficiální konec akademie, my jako ŠESTKA jsme si dali pokřik, Žáby pak svůj a Šneci nemohli taktéž odolat. Šneci si vykřičeli hlasivky, a byli spokojeni.
(Dazul) Středisková Vánoční akademie vsetínského střediska Junáka se v předvánoční čas koná pravidelně od roku 1990. Takže letos už se všechny oddíly našeho střediska sešly už po šestatřicáté!
Čistého času trvá akademie cca 2 hodiny (plus hodinka před tím na nácvik, kdy se musí oddíly svižně vystřídat). Vzhledem k tomu že za pronájem kina Vatra platíme jako středisko cca 14 000 Kč, vychází nás každá minuta z těch „ostrých“ dvou hodin na 115 Kč. Má-li oddíl celkem 10 minut na svou presentaci + živé vystoupení, každý si to umí vypočítat a snaží se čas maximálně plně využít, neboť SKAUT JE SPOŘIVÝ :- )
I když je pronájem kina pro naše středisko nemalým nákladem, jsem přesvědčen, že to je velmi dobře vynaložená investice. Pominu-li CAMPOREEE, je tahle akce jedná, kde se mohou všichni z oddílů potkat, pochlubit se, co se jim letos povedlo, nechat se jinými inspirovat, předvést originální scénku, porovnat se s ostatními a popovídat si.
Letošní akademii měl na starosti „nejmladší“ oddíl našeho střediska -16. oddíl z Nového Hrozenkova. Přiznám se, že když mi večer před akademií přichází ve 23:15 mail od Mikyho z NH „…že nemohu najít video od vás jako oldskautů. Vím určitě, že sem ho stahoval, nicméně nevím, buď sem ho omylem vymazal …“ jsem docela na pochybách, zda tuhle akci zvládnou. Nicméně více jak 1,8 GB soubor kvalitně vyrendrovaného videa se na USCHOVNA.cz ukládá šest minut po půlnoci. Za sebe jsem pro zdar „akademie“ více udělat nemohl. Ráno se dívám, že měl Miky zřejmě náročnou noc, protože na můj mail reagoval 4:23 : -)
Irča s Myšákem, Nikem a Kájou odjíždí z domu do dědiny po osmé hodině, protože ŠESTKA má stanovený čas své zkoušky na jevišti kina od 9:00 do 9:10. Já s Kubou vyrážím hodinu po nich, abychom byli včas na zahájení v 10:00.
Ačkoliv už jsou dveře do sálu otevřené, předsálí se ještě hemží členy všech oddílů vsetínského střediska. Pobíhají tady v kostýmech, jak je na sobě mají ze zkoušky, kterou před pár desítkami minut absolvovali.
Těším mne, že tu taky vidím známé tváře z dávných dob JEDNIČKÁŘŮ, TROJKY, LVÍČAT, DVOJKAŘEK i JEŠTĚREK. Někteří z nich tu mají vlastní děti, jiní se podílejí na vedení oddílů. Tohle mne vždycky úplně moc potěší a zahřeje. Když se na konci 89. roku na Vsetíně obnovoval Junák, o tomhle se mi nesnilo ani v nejdivočejším snu :- )
Jakmile v sále Kuba vidí maminku, hrne s k ní a pak se nechá odvést na volné sedadlo ve 4. řadě, které je rezervováno pro ŠESTKU. Pohledem do sálu se mi zdá, že tu je tak třetina účastníků z řad rodičů, což je skvělé.
První bude asi vystupovat 9. oddíl – vsetínské Světlušky a Vlčata, protože vedení oddílu stojí ve svých kostýmech kousek od jeviště, aby bylo připraveno konat.
Akademii uvedla Bejbina, která pak předala štafetu v konferencování holkám z jejich oddílu, ty pak uváděly každou video presentaci i živé vystoupení oddílů. Vše měly pečlivě napsané, takže nemluvily z cesty, ale k věci a bez zbytečných prostojů. Pro minimalizování „hluchých“ míst byla klíčová synchronizace jich a Cipíska, který ovládal spouštění presentací. Drobné zádrhely se staly, ale vzhledem k tomu, že Cipísek zaskakoval za nemocného Mikyho na poslední chvíli, byly ospravedlnitelné.
Stejně tak živá vystoupení jednotlivých oddílů byla skvělá – většina je musela dlouho a pečlivě trénovat. Vzhledem k tomu, že žádný z našich oddílů není „dramatickým“ kroužkem, nebylo slabého „výkonu“. Lovci talentů by z letošní akademie neodcházeli s prázdnou.
9. oddíl světlušek a vlčat měl jako vždy své maximalisticky propracované vystoupení pojaté jako reflexi tábora – letos na téma DOBYTÍ JERUZALÉMA. Takže všichni byli oděni jako křižáčtí rytíři.
Pokud se nemýlím, vystoupení 9. oddílu se jako v jediní účastnili i všichni dospěláci, kteří s vedením oddílu pomáhají. Je vidět, že to je velmi dobrá parta.
9. oddíl měl svoji video presentaci (je níže mezi presentacemi všech oddílů) promítanou na plátno v průběhu svého živého vystoupení, což bylo vzhledem k pozoruhodné délce doby, kdy se z jeviště nehnuli, velmi prozíravé.
O vystoupení ŠESTKY jsem měl velmi matné představy, protože jsem neviděl žádnou zkoušku. Věděl jsem pouze, že s nápadem přišel Lišák a že tam bude něco se Santa Klausem. A protože preferuji české pojetí Vánoc před tím americkým, byl jsem připraven téměř na vše.
Dopadlo to dobře. Julčina herecká etuda budíku si nezadala s legendárními vystoupeními Lábuse s Kaiserem. Ale i herecké výkony Lišáka, Uzla a Ondry byly na velmi vysoké úrovni. Ostatní z oddílu jim dělali ukázkové „herecké křoví“.
Rád bych zaznamenal, že s písničkou v oddílovém videoklipu pomohl nejen zpěvem, ale i polovinou sloky s dobrým rýmem Myšák (13), který nahrál i jeden ze sborových hlasů. A dík patří taky Klíštěti, která pomohla s nahrávkou sólového partu zpěvu na dálku.
Všichni, kdo prožívali vystoupení z jeviště, si ověřili starou pravdu, že některé vteřiny na jevišti trvají jako hodiny v hledišti. I to je obtížně přenositelná zkušenost, kterou mohou děcka ve skautském oddíle získat osobně.
I letos se udělovalo střediskové ocenění ZLATÁ RYBIČKA těm, kteří se výrazným způsobem zapojují do práce oddílů, potažmo střediska. Za ŠESTKU jej právem obdržel Uhlík. Blahopřeji jemu i ostatním vyznamenaným.
Když jsem se díval na pětici oceněných, kterým „vyznamenání“ předávala Ježek jako výchovný zpravodaj a Fantík jako vůdkyně střediska, přemýšlel jsem kolik z nich za čas povede oddíl :- )
Letos jsem sledoval akademii ze čtvrté řady a nejlepším lakmusovým papírem na to, zda je dění na jevišti momentálně zajímavé či ne, byl náš Kuba, který sice ještě pořád nemluví, ale dokáže okamžitě dát najevo zda je „program“ dobrý :- )
Hezké bylo, že Lachy s holkama přinesla na pódium Betlémské světlo přímo od vlaku, kterým přijelo od Hranic. Videoklip s povedenou, tři roky starou písní, mi při chytlavém refrénu „To je to světlo Betlémské na své pouti pozemské“ zvolna vehnal do koutku oka slzu.
Na závěr Akademie jsme si ve stoje zazpívali Junáckou hymnu, kterou mnozí znají z ranních táborových nástupů. A tady zněla výrazně mohutněji :- )
Z jeviště ji zpívali ti, kteří před tím přednášeli za svůj oddíl přání ostatním.
I po oficiálním zakončení akce zaznívaly z pódia pokřiky oddílů, i když Jednička jej křičela v předsálí, shromážděna v kruhu a v kliku – v tom i zdravila skautským pozdravem.
Jsem rád, že se do programu „akademie“ vlezla upoutávka na projekt PŘÍBĚH SKAUTINGU NA VALAŠSKU s průvodním slovem cérek z 16. oddílu. „…Podílet se na něm můžeš i ty nebo tvá družina – přepisováním kronik a deníků, skenováním, nahráváním vzpomínek pamětníků, pátráním v archivech a mnoha dalšími aktivitami.“
Murzílek, který stál nahoře u vstupu do sálu, a měl dokonalý přehled, co se děje v hledišti i na jevišti, mi poslal chvíli po presentaci oddílového videoklipu ŠESTKY zprávu: „Stojím a dívám se na klip. Poslouchám kolem: „já to chci taky“, „proč nejezdíme“, atd. Super.“
Netroufám si hodnotit který oddíl byl letos „nejlepší“ protože náročnost i samotné poselství každé z presentací i živých vystoupení bylo jedinečné a samo o sobě cosi o každém z oddílů řeklo. Nicméně plné hlediště + jedinci postávající na schodech, spád programu, pestrost, interaktivnost a radost, která tu po celou dobu byla, je velmi dobrou vizitkou minimálně pro všechny vůdce a vůdkyně zúčastněných oddílů i vůdkyni střediska. Slovy klasika: „Jen houšť a větší kapky!“
Veliký dík 16. oddílu NH, zhostil se svého úkolu letošní organizace STŘEDISKOVÉ VÁNOČNÍ AKADEMIE naprosto ukázkově!
Jak bývá dobrý zvykem, dovoluji si zde archivovat video presentace jednotlivých oddílů:
A ještě SESTŘÍHANÝ záznam z letošní Akademie: