(Dazul) Všechny ostrovy už byly objeveny a stanula na nich lidská noha. Ale ve mně je pořád kousek malého ogara a objevitele, takže objevuji objevené : -)

Jsme s Irčou, Myšákem, Nikem, Kájou a Kubou na týdenní rodinné dovolené u moře v Chorvatsku. Byli jsme tu už před dvěma roky, a tak jsme s sebou letos přivezli tři oddílové paddleboardy (ten čtvrtý se nám do Irčina auta už nevlezl, stejně jako katamaran :-( )
Dnes využívám možnosti, kdy Kubu na kamenité pláži v Sevidu na Moru hlídá Irča a vyplouvám ze zátoky na paddleboardu směr ostrov Muljica. Nemám vestu, zásobu pitné vody, jidlo ani mobil. Když bych si pro to zaběhl do apartmánu, ztratil bych cca půl hodinu a já bych chtěl tuhle plavbu i „průzkum“ ostrovů (z Muljicy bych rád přeplul ještě na výrazně větší ostrov Arkandel) zvládnutou maximálně za 4 hodiny. Doběhnutí či dopádlování pro zásoby, mobil a vestu by mne připravilo o rezervu, kterou započítávám do těch čtyř hodin. Ale teď dopoledne je moře klidné a v zálivu je mořská hladina skoro jako zrcadlo. Jak z něj ale vypluji, očekávám přiměřené vlny.

Předevčírem jsem plul na paddlebordu s velkou plachtou a otočil jsem to asi půl kiláku před Muljicou, protože křižování proti větru bylo zdlouhavé a nechtěl jsem nechat Irču napospas Kubovi moc dlouho. Dnes vyplouvám jen s dvojpádlem a silnou vírou, že se mi k ostrovu podaří doplout :- )
Celková délka mé uvažované „okružní“ plavby by měla být cca 7-10 km (nevím kde přesně přistanu i kudy popluji, jak moc mne budou vlny zanášet atd.).
Pádlování s dvojpádlem na volném moři je vskutku jedinečný zážitek. Každý záběr je rytmický a vyvážený, což mi umožňuje relativně plynulý pohyb po víceméně klidné hladině. S dvojpádlem mám pocit větší stability a kontroly při plavbě na otevřeném moři, kde se setkávají vlny a vlnky s mořskými proudy. Je to nejen o vytrvalosti ale i o přesném uchycení pádla, správném natočení i rozteči pádlových listů, a konenckonců i o správném rozvržení síly. Mimo tenhle fyzický aspekt je na moři, kde pluji na kilometry sám i prostor pro zklidnění mysli. Tyhle chvilky jsou o prožitku svobody a klidu na „širém moři“.

Nemám hodinky ani mobil a tak netuším jak dlouho mi plavba k ostrovu trvá. Jen tipuji něco přes hodinu, protože pádluji bez přestávky a dobře držím směr.
Ostrov Muljica je malý (cca 100 x 200 m) neobydlený ostrov v Jaderském moři u pobřeží Dalmácie, nedaleko zátoky Sevid na Moru a si 20 km západně od Trogiru. I když je na něm sloupový maják napájený fotovoltaickými panely, nejsou na něm žádné stezky. Cestou v přes kamenitý hřeben porostlý ostrou travou a keříky brusinek, prchají předemnou desítky malých, asi deseticentimetrových, ještěrek.
Pominu-li sloupový maják a betonové molo pro přistání údržby, je tenhle kus skály téměř panenská příroda s relativně bohatou středomořskou vegetací )v podobě keřových porostů, a několika malými skalnatými zátokami, kde by se dobře šnorchlovalo.
Opatrný průzkum netrvá dlouho – mám zafixováno, že zdejší „zmije růžkatá se vyskytuje na skalnatých, kamenitých místech a v lesnatých oblastech a je považována za nejjedovatějšího hada v Evropě“.
Přepádlovat na vedlejší ostrov Arkandel mi trvá hrubým odhadem asi 15-20 minut. Pokouším se proplout úzkou skalnatou soutěskou na západním okraji ostrova, ale díky odlivu (?) je tu o 20 cm méně vody než bych na proplutí potřeboval a tak se z půlky vracím zpátky.

Ostrov Arkandel je taktéž neobydlený a několikanásobně větší ostrov (cca 0,6 x 1,2 km) asi kilometr východně od Muljicy. Jeho typickou charakteristikou je skalnaté pobřeží se spoustou pidi zátok. Kvůli své velikosti a izolaci slouží jako přirozená lokalita pro různou středomořskou havěť i mořské organismy.
Nejvyšší vrchol ostrova Arkandel je 80 metrů nad mořem, ale ani se tam nepokouším dostat, protože bych musel překonat buš kosodřeviny a křovisek, což v trenýrkách znamená čistý masochismus. Omezuji se tedy jen na schodovitá skaliska u kterých jsem přistál. Ale příště (bude-li) si sebou vezmu do loďáku dlouhé gatě a boty s dobrou podrážkou abych se mohl vypravit až na vrchol.

I zpáteční plavba (nejdelší úsek) probíhá bez komplikací a v pohodě. Od kapitána proplouvající plachetnice, které křížím trasu, se dočkávám uznalého pokynutí :- )
Dnešní plavbu doporučuji při hezkém počasí, mírném větru a malých vlnách pro mírně pokročilé paddleboardisty.