27.-29.7.2018 – S TEBOU MĚ BAVÍ SVĚT

(Vítek S.) Milí kamarádi. Jste skvělá parta, ke které jsme měli možnost se na letošní ročník přidat. Vyšlo nám úplně všechno. Počasí, voda, zábavy jsme si užili spousta, popili a zazpívali společně při brilantní hře na kytaru Pavla a Milana. A k samotné plavbě.  Dunajec je nádherná řeka, kam jsem se po 30 letech opět podíval fascinovaný krásou přírody jako tehdy. Belá tak to byl opravdový adrenalin. Nadšení z této náročné plavby vydrželo až do cíle, i když jsme se 3x cvakli, naráželi na padlé stromy, haluze a brodili se v proudu řeky. Všem nám už bylo kosa, ale smáli jsme se dál. Cácorky si také užili plavbu s druhou partou na Váhu, děkuji moc. Společná neděle na Váhu byla pohoda s pěknými výhledy na Strečno, peřejemi a vodní bitkou, kterou nikdo neprohrál. Všem vám moc díky že jste nás s sebou vzali a někdy zase na viděnou. Vítek, Andrea , Marie a Valentina.   

 

(Dazul) Letos už po devatenácté :-) Možná jsme takto jeli i víckrát, ale těch 19. ročníků je nějakým způsobem prokazatelně zachycených. Tradice má pro nás vysokou hodnotu a stojí nám za to ji dodržovat :-)

Ač může z doprovodných fotografií vyznít, že se na téhle akci bavili hlavně tatínkové při adrenalinově ochuceném splouvání ledově studené Belé, opak je pravdou. A při tom garance nevšedních zážitků byla i letos beze zbytku dodržena pro všech 17 účastníků (8 dospělých a 9 dětí).

Je zbytečné popisovat detaily, takže jen stručně: v pátek přesun do Červeného Kláštora na Slovensko-Polské hranici a seznámení s Vítkem a jeho třemi princeznami (jeli až z Prahy). Ty noci v kempech už nejsou to co bývaly – byly kdy, kdy se bušilo do kytar i za svítání a nikomu to v kempu nevadilo. Ale „jak jsme v té unii“, tak kolem třetí ráno chodí angličani i poláci s požadavkem, aby se už nezpívalo (asi proto, že zpíváme výlučně česky a slovensky). „Jsem věděl proč jsem nehlasoval pro vstup do té unie“.      

V sobotu splouváme Dunajec. Užíváme si to – pltě necháváme daleko před námi. Pohodová pohraniční řeka mezi majestátnými skalami okouzlila všechny, kteří ji splouvali prvně. Navzdory předpovědím bylo úžasně slunečno a tak byla plavby pohoda i pro naše dva rafty a jednu baraku. 

Místo opakování splutí stejného úseku, jsme se rozhodli pro přesun k Belé a Váhu. Šest dospěláků a skorodospěláků vyrazilo splouvat zamlženou Belou a zbytek splouvat Váh. Sraz byl dohodnut v kempu Borová Sihoť. Splouvání Belé se neslo v mírně adrenalinovém duchu – např. mlha nad vodou bránila výhledu na překážky. Koneckonců – fotky poví více : -) Tomášova hláška dne: „To nedopadne dobře! To nedopadne dobře! To bude bolet! …“

Neděle se nesla v líně pohodovém balení i splouvání Váhu v úseku Vrůtky – Strečno. A taky očekávané vodní bitvy, která skončila jako vždy bez vítěze.

Letošní ročník byl klasicky pohodový, se skvělým počasím a úžasnou partou, která si sedla.

 

Ještě nesetříhané video a pár fotek:

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *